Velké supermarkety nemám rád, nikdo si vás nevšímá, většinou se není koho zeptat, dlouhé fronty u pokladen, když jdete pro dvě věci strávíte v něm příliš času a nesete si domu věci, o kterých nevíte k čemu vám budou, znáte to sami… Smíchovský Carrefour není v tomto směru vyjímkou, přesto se mě líbí jeho centrální pasáž která je ve tvaru lodi, včetně stěžnů palub… Prosklenou střechu podpírá “alej” sloupů která vytváří při západu slunce nádhernou atmosféru.

Kostel sv. Ludmily na náměstí Míru se opravuje, zaujalo mě neobvyklé lešení vedoucí až do špičky věže. Pokrývači asi budou v dobré kondici, lézt tak vysoko není jen tak a závrať pro ně bude neznámý pojem, speciální odměnou jim bude i jedinečný pohled na Prahu.

Místo pravidelných schůzek a zajímavých setkání, místo kde se mění úhel pohledu…

Poslední slunečné dny využívají včelky k zásobení na zimu. Právě probíhá totální výprodej pilu, tak každá bere co unese. Možná by nebylo tak špatné v říjnu zalehnout a probudit se v březnu, až bude zase hezky… Tedy pokud by měl člověk dostatečně “nakoupeno”, komu by se chtělo tahat celý rok pytle jídla… Už vím jak vzniklo rčení: “Pilný jako včelička”.